Informace

Úvodní stránka
beseda 4K - cast 2
Politické linky
Linky zpravodajství
Vyhledavace
Diskusni tema:
Ctyrkoalice

At 14:11 +0100 2/18/1, Petr Cibulka wrote:

Necenzurovane noviny cislo 2/2001:

HRAD NIKDY NESPI aneb HAVEL A JEHO LIDE

Z urcitych zdroju je zrejme, ze o temne minulosti Kuhnla v emigraci vedel delsi dobu i president CR Vaclav Havel, vzdy velmi dobre informovany o vnitrnich pomerech v Unii svobody. Ten se v uzsim kruhu netajil pred svymi znamymi (cleny sametove nomenklatury) svym odporem ke Kuhnlovi. Karel Kuhnl nepatri, na rozdil od napr. Michaela Zantovskeho, (v reg. Stb veden jako Michaela Zantovska) do tzv. sametove hradni nomenklatury, zatimco Cyril Svoboda ano. V pripade Cyrila Svobody je jeho silna hradni posice vysvetlitelna jeho bezprostredni ucasti na budovani predlistopadove bolsevicke i polistopadove sametove potemkinovske vesnice: Za komunisticke diktatury a sovetske okupace vedouci Statniho notarstvi na Praze 10 (podle jeho zivotopisu zverejneneho v MF Dnes), coz je nomenklaturni funkce, spadajici do nomenklatury Obvodniho vyboru KSC Prahy 10. (Informace o tom, ze nestranik Cyril Svoboda v techto dobach postaval v nedeli rano pred kostelem sv. Jakuba v Praze a zapisoval si lidi, kteri chodi na msi svatou, budeme zatim povazovat za pomluvy jeho nedocenenych stranickych konkurentu, dokud nebudou plne odtajneny archivy proticirkevniho odboru StB a Fond Z). V kazdem pripade si nestranik Cyril Svoboda vybojoval u komunistu a Stb takovou duveru, ze si ho po 17. listopadu 1989 vybral za sveho poradce sam predseda vlady JUDr. Marian Calfa (od svych 18 let, tedy hned PO sovetske okupaci, clen komunisticke strany a pozdeji evidovany agent komunisticke rozvedky.

Dalsi politicky pikantni informace o Calfovi, Pithartovi, Kocabovi, Buzkove i o mnoha dalsich hrdinech sametove revoluce je mozno najit v internetovem VYHLEDAVANI Necenzurovanych novin na www.cibulka.com. Staci zadat jmeno). U komunisty a estebaka Mariana Calfy se Cyril Svoboda natolik osvedcil, ze byl jako spolehlivy kadr sametove nomenklatury kratce na to dosazen do funkce prvniho namestka ministra spravedlnosti. Jeho dalsi rudohvezdna kariera je dobre popsana v knize KDO JE KDO V CESKE REPUBLICE NA PRELOMU 20. STOLETI.

Signifikantni je skutecnost, ze komunisticka rozvedna protiamericka ciN.N.ost Jiriho Dientsbiera HRADNI sametove levicove nomenklature nevadi. Kazdy, kdo si dukladne precte a promysli oficialni zivotopis Vaclava Havla v KDO JE KDO, porovna ho s zivotopisy clenu jeho rodiny, precte si dokument z jeho osobniho svazku o charakteru jeho spoluprace s Stb, zverejneny v N.N. 30/1992 v clanku "SNAZIVY PRASKAC HAVEL", prestane se vsemu divit. Predpokladem pozvani k prostrenemu stolu od teto sametove nomenklatury je patrne kompromitace nikoliv obycejnou II. Spravou Stb, ale primo elitni I. Spravou Stb (komunistickou rozvedkou), ktera ve spolupraci s Moskvou vybirala vhodne kadry pro prevzeti moci.

KAREL KUHNL PO SAMETU
Po roce 1989 prijizdi Karel Kuhnl do Prahy, dokoncuje pravnicka studia na PF UK, ze ktere byl pred svou emigraci (vysazenim?) "vyloucen" a stava se poradcem "sametoveho revolucionare" a predsedy ceske vlady Petra Pitharta. Otazkou zustava, zda byl Kuhnl vyslan a doporucen prave k Pithartovi svym tchanem (agentem KGB), rezidentem Stb v BoN.N.u (bylo by velmi vhodne zjistit jeho jmeno a soucasne postaveni v UZSI), rezidentem KGB pro CSSR nebo ovlivnen nekterou z cetnych vlivovych agentek v RFE, tedy opet neprimo 1.spravou Stb. To vi jenom KUHNL a ten kdo se rozhodl, ze bude politicky popraven (mozna i pro podezreni, ze jako dabler pracuje ve skutecnosti i pro Britanii), jako obet na oltar zajmu levice. V kazdem pripade je u Karla Kuhnla znepokojujici i jeho soucasna angazovanost v na prvni pohled bohulibe firme The English College in Prague, o.p.s., ICO 25719815, vznik 14.12.1998, sidlo Sokolovska 320, 19000-PRAHA 9, zalozene a provozovane JUDr. Karlem Kuhnlem spolecne se skutecne velmi podivnymi osobami. Zejmena jeho spolecnik Venys Ladislav, nar. 19.03.1940, bytem Zandovska 305, 19000-PRAHA, evidovany jako agent Stb, kryci jmeno "Richard", cislo agenturniho svazku 21637 a predevsim dalsi rozsahle aktivity tohoto agenta StB v ruznych (krycich?) firmach, smerujici vesmes k vyvozu vybranych "mozku" na Zapad a k jejich umistovani do tradicnich zajmovych prostredi komunistickych tajnych sluzeb, pusobi prave v pripade agenta komunisticke Stb (a navic vzhledem ke vsem zde uvedenym okolnostem!!!), vic nez podivne.

CILENA DEKONSPIRACE

Otazkou tedy jeste zustava, kdo tuto delikatni informaci o minulosti kandidata na sefa Koaly presidentovi republiky "vyzvonil". V uvahu prichazeji ctyri nejpravdepodobnejsi moznosti: Za prve: Jedna se o opatreni socialni demokracie (rizeny unik informaci smerem k presidentovi republiky, do strany Lidove a k urcitym lidem ve Ctyrkoalici) na prosazeni "sveho cloveka" do vedeni koaly, tedy rudeho krestana Cyrila Svobody, kdyz soucasne vedeni UZSI ovlada prave socialni demokracie. (Archivy 1. Spravy FMV presly na UZSI).

Za druhe: Tuto delikatni informaci sdelil presidentovi, popr. i jinym, nektery z dobre informovanych clenu hradni nomenklatury, do ktere patri napr. Jan RUML (provadel na zaklade doporuceni velitele oddilu ostrahy jachymovskych koncentacnich taboru JERAB z 50.let soudruha HROMADKY a soucasne reaktivovaneho Stbaka, vybraneho soudruhem LORENCEM /a zrejme i na doporuceni sveho vysoce kvalifikovaneho otce!!!/, proverky v ramci proverkovych komisi OF na byvale 1.Sprave Stb, po roce 1989 prejmenove na Zpravodajskou spravu FMV) ale i Jiri KRIZAN (v registrech Stb veden jako MANES).

Za treti: Tuto i mnohe dalsi informace dokazala v minulych 11 letech ziskat vlastnim pricinenim velice prominentni lidovecka vnitracka vetev Richard Sacher - Jaroslav Kopriva - Cyril Svoboda nebo podobne prominentni lidovecka vetev na ministerstvu narodni obrany. V pripade rudeho krestana - Cyrila Svobody je vsak treba vychazet z predpokladu, ze nema kombinacni schopnosti a konexe takoveho rozsahu, aby se dokazal "prokopat" k vybusnym archivum byvale 1.Spravy Stb. Behem sveho kratkeho pusobeni na MV CR by byl jiste jeho zajem o sve odpurce pri jakekoliv kontrole pohybu svazku ihned podezrely. Z psychologickeho profilu rudeho krestana je navic zrejme, ze nema rad sklony k rizikum a proto by se neodvazil k "pokoutnemu" patrani ve vnitrackych archivech. Na rozdil od RUMLA, kteremu odvaha, kvalitni a zkusene rodiN.N.e zazemi nebo schopni (vseho) radci a spolupracovnici rozhodne nikdy nechybeli.

A konecne za ctvrte: Rozhodnuti o difamaci Kuhnla ve prospech Svobody (nebo Mlynare) bylo prijato v Moskve a prostrednictvim moznych agentu KGB byl realizovan informacni kanal na Hrad i jinam.

At 14:11 +0100 2/18/1, Petr Cibulka wrote:

Necenzurovane noviny cislo 2/2001 :

CYRIL SVOBODA V KLIDNE AKCI

Zatimco rudy krestan Cyril Svoboda, ktery, spolecne s Vladimirem Mlynarem, si ziskal v kruzich odpurcu komunismu nehynouci renome prosazenim zakona 101/2000 Sb. "na ochranu osobnich udaju", doma i ve svete mnohem znamejsiho jako "zakon na ochranu komunistu, milicionaru, estebaku a dalsich zlocincu" (viz. N.N. 20/2000: "PETR CIBULKA, PRVNI OBETI URADU NA OCHRANU KOMUNISTU, MILICIONARU A ESTEBAKU", strana 19 - 21) a ktery se tesi pochopitelne podpore a oblibe presidenta Vaclava Havla, pri tomto Zdarskem konklave jenom tise sedel a cekal. Zatim mozna Kasal s Kalouskem (a snad i Majzlik?) za nej prave v teto dobe, neschopni domyslet celou zalezitost az do konce, nevedomky realizovali posledni fazi teto spinave operace.

Podle dalsich zdroju je zrejme, ze nejspinavejsi ulohu na sebe vzal prave predseda DEU Ratibor MAJZLIK, kteremu udajne tandem KASAL-KALOUSEK slibil po viteznych volbach ministerske kreslo. Znalci pomeru hovori o kreslu ministra vnitra. (Dne 12.2.2001 pak CTK vydala zpravu, ze DEU usiluje o post stinoveho ministra vnitra... Opravdu jenom stinoveho???). Proto se nam muze jevit RATIBOR MAJZLIK, za komunisticke diktatury a sovetske okupace dlouhodobe pusobici jako verny a spolehlivy zastupce Husakova Ceskoslovenska na Zapade(!!!), jako JIDAS oficialni ceske "pravice", jakkoli zdegenerovane a ubohe, kdyz udajne prave on otevrel onu delikatni problematiku "bilych mist" v zivote Karla Kuhnla. Ratibor Majzlik si mozna (v tom pripade bohuzel) neuvedomil, ze odstranenim Karla Kuhnla ministerske kreslo neziska vubec. Dojde tim totiz i k oslabeni Kasalova a Kalouskova pravicovejsiho kridla a k soucasnemu posileni kridla rudeho krestana Cyrila Svobody. Naopak k planovanemu posileni DEU v ramci 4K timto zpusobem nedoslo vubec. Otevrely se tak posledni stavidla na ceste k moci rudemu krestanovi Cyrilovi Svobodovi, spojenemu politickou pupecni snurou s liberalnim socialistou Vladimirem Mlynarem, kteri DEU ve spolupraci se Spidlou v pripade potreby kdykoli snadno zlikviduji. Tim se podaril Majzlikovi, po nedavne podpore sveho zahranicnepolitickeho kolegy Dientsbiera v senatnich volbach v roce 2000, dalsi vystrel do vlastnich rad. Doufejme, ze tentokrat snad neumyslne - pouze ze zaslepeneho karierismu. (Opravdu dulezite podrobnosti k osobe a pusobeni Ratibora Majzlika najdeme v N.N. 17/2000: "6. VYROCI DEU", strana 05 - 06).

Muzeme jenom spekulovat o tom, zda neni vydiran i sam Kalousek. Bylo by to totiz vic nez pravdepodobne. Podle duveryhodnych zdroju z MNO neni sice Kalousek primo podepsan pod zadnymi z prave vysetrovanych milionovych "tunelu" na nekdejsim lidoveckem ministerstvu obrany, presto je pravdepodobne, ze je po politicke linii ovlivnoval. Je treba pripomenout, ze chorobne ambiciozni Cyril Svoboda souperi ve vedeni strany predevsim s Kalouskem, ktery je velkym odpurcem Svobodovy orientace na CSSD a dalsi socializaci strany Lidove. Svoboda ovsem nema odvahu postavit se Kalouskovi celem. Proto trpelive ocekava, kdy prijde Kalousek na radu jako "obycejny srot" v akci ciste ruce. Trestni stihani Kalouska by bylo bezesporu kapitalnim ulovkem CSSD. Padem (nebo ovladnutim) Kalouska se totiz dale omezi moc a vliv Jana Kasala v Lidove strane, ktery je sam pod znacnym Kalouskovym vlivem a je na jeho podpore do znacne mire zavisly. Je proto pravdepodobne, ze pro pozadovane posileni vlivu Cyrila Svobody bude socialni demokraciii Kalousek v nejblizsi dobe politicky eliminovan (vazba, trestni stihani, atp). ODS, ktera, vymenou za tolerovani Kalouskovych "skopicin" na ministerstvu obrany, pozadovala loajalitu Kalouska ke svemu politickemu kurzu, muze v podstate Kalouska odepsat, protoze kostky jsou jiz vrzeny...

Pro tradicne principialni politicky kurz lidovecke representace je priznacne ("vase slovo budiz ANO-ANO, NE-NE. Co nad to je, je od zleho!"), ze celostatni vybor KDU pomerem hlasu 17:0 nejprve potvrdil byvaleho 1. namestka ministra vnitra Jaroslava Koprivu jako sveho kandidata na lidra Ctyrkoalice, kdyz uz bylo zrejme (nejmene dva mesice pred Zdarem!!!), ze Kuhnl politicky neprojde. Po iniciativnim kroku liberalniho socialisty a clena US Vladimira Mlynare, ktery se rozhodl prosadit sveho ex-ministra vnitra Cyrila Svobodu nad hlavami jeho vlastnich Lidovcu, u kterych Svoboda nemel az do teto chvile pro tuto funkci podporu, Lidovci rozhodli, opet pomerem hlasu 17:0, o kandidature Cyrila Svobody na lidra Ctyrkoalice, a to misto sveho puvodniho kandidata Jaroslava Koprivy... Jeste predtim pro to Vladimir Mlynar pripravil vhodnou pudu vyvolanim krize: Unioniste chteli opustit jednani!!! Sve dalsi setrvani na konklave a navrh na Cyrila Svobodu pritom konzultoval Vladimir Mlynar s HRADEM pomoci mobilniho telefonu. Pak ovsem role Hradu pri obsazeni postu sefa Ctyrkoalice byla urcujici. Bud by to byl clovek dramatika Vaclava Havla, prosazeny treba vydiranim pod hrozbou odchodu z jednani, nebo by bylo jednani Vladimirem Mlynarem nebo jim nastrcenou osobou pod jakoukoli zaminkou rozbito a k zadne pro Hrad nepriznive dohode by ve Zdaru nedoslo.

Z dobre informovaneho zdroje je zrejme, ze dramatik Vaclav Havel i v minulosti nekolikrat dramaticky doslova prohlasil, ze budto bude KUHNL premierem, nebo on (dramatik HAVEL) presidentem. Kombinace obou vsak pro nej mozna neni.

----------------------------
Naprosto průhledné stvoření

Zdá se, že volání po větší průhlednosti v naší politice bude konečně již brzy vyslyšeno. Z dnešní čtyřkoalice zřejmě v budoucnu vznikne nová, jednotná a zcela transparentní politická strana. Již nyní je průhledná v míře, kterou u nás za posledních deset let nepamatujeme. Je čirá jako pramenitá voda, protože stejně jako voda také ona je naprosto bez barvy, bez chuti, bez vlastností. Je průhledná jako šaty nahého krále a podobně jako on, také ona na to dovede být patřičně hrdá. Jak vlastně vypadá "medvídek koala" - přesněji koala medvídkovitá - bez závoje? Už na první pohled se jedná o čistokrevné zvíře. Zcela zřetelně v něm rozeznáváme pokoru, vlídnost a sociální citlivost, které podědil po lidovcích. Tyto vlastnosti se v něm nenuceně snoubí se zarputilou tvrdostí, někdy až militantností nekompromisní Demokratické unie. Hned vedle identifikujeme nepřehlédnutelné znaky ryzího konzervatismu, jenž koale do vínku dala kmotřička ODA, ona nestárnoucí krasavice, která ani po osmé či desáté plastické operaci neztratila pro českého konzervativce nic ze své přitažlivosti a svého zvláštního, vskutku neopakovatelného půvabu. Zbytek genetické výbavy koaly tvoří liberální klan, jenž byl při dramatické operaci odňat z vysokých orgánů ODS a pod pracovním názvem Unie svobody voperován zvířeti někam mezi hlavu a srdce. Cestou k ještě větší průhlednosti poztrácí koala zajisté i zbytek svých původních vlastností. Jistě se zbaví pachuti, která byla spojena se stranou ODA, s její nápadnou úlohou při privatizaci i s její nenápadnou politickou sublimací tváří v tvář podivným dluhům, jež nadělala v množství větším než malém. Zbaví se také nechtěné komičnosti DEU, této mikroskopické strany s hlasem tyranosaura rexe, strašlivé šelmy politických druhohor. Zbaví se též pochopitelně silného odéru, který obklopoval dezertéry, kteří se do ní flexibilně přesunuli z vysokých postů Klausovy strany. Dokonce se časem jistě zbaví i neslaného nemastného dojmu, jejž budili lidovci. Také ten by v nových podmínkách působil snad až příliš výrazně, mohl by být vnímán jako nadmíru kořeněný a navíc zbytečně silně zakořeněný. Zdá se tedy, že již brzy budeme mít první dokonale vydestilovanou a naprosto sterilizovanou politickou stranu. Její lídr Kopřiva nebyl vybrán náhodně. Naopak, volba byla velmi pečlivá. Muž bez vlastnosti by nebyl lepším adeptem. O vlastnostech Jaroslava Kopřivy se pozitivně ví jen jediné - dokáže si představit, že se stane premiérem. Bude to správný muž ve správné straně, na jejímž logu se právem zaskví slogan Nic není nemožné. Slogan, který bude na rubu doprovázen méně výraznou nášivkou Nic není jisté. Budoucnost patří straně bezbarvých. Rozkročila se opravdu zeširoka, takže pokryje téměř celou pravici, úplně celý střed a ve svém předvolebním misionářském zápalu možná šlápne i do něčeho nalevo. Strana typu catch all se tomu v politologii říká. Strana, která chce brát všechno. V zemi, kde už toho k rozebrání mnoho nezbývá, je to taktika téměř geniální.

(Autor je sociolog)

Jan Keller
(Pravo, 18. 12. 2000)
dalsi clanky autora viz Stranky JK
----------------------------------
08.03.2001 Tank na cestě

Že naše politická scéna je odkladištěm naprosto zbytečných subjektů, avšak s velmi vlivným potenciálem, není zase tak překvapující skutečnost. Kdyby tomu bylo jinak, nikdy by nemohl vzniknout podivný čtyřslepenec, jehož jediným cílem je být přímo u toho, až naše země slavnostně (a bez vůle občanů) vstoupí do Evropské unie.
Strany takového ražení, pokud si toto označení vůbec zaslouží, nemají žádný problém s financemi, organizováním volební kampaně či přípravou kvalitního programu. Jejich činnost totiž roste a padá s aktivitou "státotvorných" novinářů i bezejmenných úředníků, ale hlavně mají nezanedbatelnou podporu v zahraničí, tzv. západního společenství, které si je zde vydržuje jako hlídacího psa.
Pokud je nějaký rozdíl mezi Unií svobody, KDU-ČSL nebo neexistující ODA, pak pouze v názvu, jenž ovšem stejně nic neříká. Tzv. DEU, respektive Ratibor Majzlík, je spíše urážkou stranického systému než vážně míněnou organizací. Občané však nejsou natolik otupělí, aby si nedokázali vybrat mezi plesnivou čtveřicí marmeládových koláčů a jedním čerstvým, třeba makovým. Jejich rozhodování v příštích volbách by neměl ovlivnit ani ten fakt, že těch zkažených „koláčků" během následujících měsíců možná ještě přibude.
Bývalý místopředseda US Jiří Lobkowicz si chce v blízké době založit vlastní politickou stranu. Podle M. Pajerové z „Děkujeme, odejděte!", která se na zrodu dalšího hybridu rovněž podílí, bude záležet na postoji čtyřkoalice, zda se vytvoří přímo nová strana nebo pouze „společná platforma občanských iniciativ..." Stručně řečeno: žvásty!
Zajímavá je rovněž skutečnost, že za přípravným výborem „nové strany" stojí jakýsi Institut pro evropskou politiku a ekonomiku (IEPE) a členem jeho výkonné rady je mj. I. Pilip, hrdina z Kuby a rovněž funkcionář US.
Ambice nového subjektu jsou opět, tak jak to bývá u hybridů zvykem, neméně vysoké. Uvažuje se prý dokonce o společné vládě se čtyřslepencem, jenž by tak nemusel vyjednávat s ODS nebo ČSSD. „Důležité je načasování. Jde o to, najít nejvhodnější chvíli, kdy ten tank vytlačit ze stodoly ven," řekl médiím nejmenovaný zdroj blízký přípravnému výboru.
A tak se tedy můžeme těšit na další „spásu" v podobě několika kariéristů, kterým stačí pouhý vznik k tomu, aby mohli na televizní obrazovce sestavovat stínovou vládu. O jejich dostatečnou propagaci se postará veřejnoprávní televize, jejíž zaměstnanci jsou už dnes potenciálními členy této nové strany.

Václav Dvořák
-------------------------------------
Pilip s Bubeníkem se vrátili, otázky zůstávají

Jeden známý komentátor mi nedávno řekl: „Je to zajímavé, neznám nikoho (myslel patrně politiky a novináře), kdo Pilipa s Bubeníkem ve vězení litoval. Víš snad ty o někom?"
A tak se veřejnosti nejeví tato kubánská anabáze jako hrdinský čin hodný kronikářova pera, a boj našich předních představitelů za jejich propuštění zůstává jen holým aktem křesťanské solidarity, která nám velí nenechat bližního svého ve štychu a milovat Boha v každé, byť sebenepodařenějši replice jeho původního, nesporně dokonalejšího výrobku než je Pilip, Bubeník a my ostatní.
Odkud pramení tento nedostatek opravdové lásky a obdivu k těmto našim, přinejmenším podle životopisu význačným a ambiciózním osobnostem, mladým mužům v plné síle a tvůrčím rozletu? Proč je nikdo nedokáže vnímat jako autentické autory svých vlastních pohnutek a činů, jako hrdiny a potenciální osvoboditele kubánského lidu? Proč naše veřejnost tak ochotně ponejprv přijala Castrovu prohnanou a vypočítavou verzi o špiónech USA a vzápětí stejně neodůvodněnou představu o tom, že CIA by na tom musela být hodně špatně, kdyby chtěla tato naše esa zaměstnat?
Bez ohledu na to, zda si naše nezávislá osvobozenecká jednotka naše sympatie zaslouží či ne, musíme přiznat, že naše společnost je značně podezíravá, že láska a důveřivost se značně vytrácejí. To je škoda, i když si nejsem jist, zda Pilip s Bubeníkem nejsou právě ty případy, které mohou náš případný entuziazmus zklamat.
Je známo, že masy se dají snadno zmanipulovat, a také, že uvažují často iracionálně - dokáží tak na straně jedné přijmout glorifikaci vrahů, včetně masových, na druhé straně dokáží ochotně přijímanými předsudky ublížit opravdovým světcům a svým mlčením dát souhlas k jejich dehonestaci či pronásledování.
Lidé dají také často na intuici, a ta nám často mnoho důležitého napoví, někdy ovšem zcela selže. Když si dnes v televizi pustím staré dokumenty, ve kterých vystupují komunističtí nebo nacističtí zločinci různého kalibru, dávám si do souvislosti to, co z jejich tváří vyzařuje (a co také masy citlivě vnímají i na našich politicích) s tím, co o nich již dnes víme. Spojitost charakteru, výrazu a dojmu z tohoto výrazu je pro mě často přesvědčivá. Na druhé straně na tváři Stalina dodnes nezáří (téměř) nic vic než úsměv spokojeného prohnaného kocoura a z tváře Lenina nadšení revolučně naladěného intelektuála, jehož mysl je plně a nezištně upřena k modravým dálkám světlých zítřků. Ještě dnes i mnoha věci znalým lidem ukápne slza nad sugestivními dokumenty zachycujícími propagandistickými prostředky smrt a pohřeb těchto milníků, o které dějiny zakoply.
Pilip a Bubeník nejsou ani vrazi, ani světci a z jejich tváří mluví všechno možné a dojem z nich se i u různých pozorovatelů liší. Proto, a protože je, jak bylo řečeno, intuice někdy zrádná, nechme své pocity tentokrát v říši pocitů.
To, že lidé, zejména tvoří-li masu, uvažují emocionálně či intuitivně, je však realita, se kterou mnozí propagandisté odjakživa počítali. Žanrové obrázky Pilipa s rodinkou a dětmi a neustálé připomínání citových vazeb obou protagonistů s jejich blízkými během veznění a po jejich návratu v čtenářích našich deníků a televizních divácích na jedné straně otupilo osten nesouhlasu vyplývající z matného podezření. že jde o jakousi „šmejďárnu", na druhé straně vytvořilo podezření nové a zcela konkrétní: Nejde o manipulaci hrající zámerně na percipientovy city?
Vím také, že slušňácká turisticko-diplomatická dobrodružsví hrdinů, za kterými stojí statisíce dolarů (byť sebehumánnější pomoci) nejsou vnímána tak vřele jako odvážná zbojnictví jiných, chudobnějších a zcela nezávislých Jánošíků, prestože jejich činy často nesledují ani ušlechtilé cíle (které bychom prý měli pričítat našim kubánským protagonistům) a jejichž způsoby jsou převzaty z lokálů nižší cenové kategorie.
Vím také, že lidé, kteří doma, byť v dobách míru a vytoužené demokracie, tak často mlčí ke zlořádu různého kalibru, velmi rychle ztratí kredit bývalých revolucionářů a sebedobrodružnější akce v zahraničí jim tento kredit težko vrátí. Neveřím prostě na „agenty" se železnou vůlí, kteří tak dlouho úspěšně tají své dobro a svou ochotu nasadit své jméno, ne-li dokonce životy, ve věci vyšších či prostě lidských zájmů, aby si tyto své vlastnosti ušetřili pro nečekanou a o to uspěšnější akci (jednou za 10 let), která bude stát za to. Silná vůle totiž zpravidla není u výrazných osobností silnější než touha pomoci či ozvat se tam, kde je toho třeba, i když to není vždy taktické.
Na to, aby jednali takticky, máme jistě stovky profesionálních agentů, kterým by se nemohlo stát, že u nich najdou finanční pomoc nebo disketu se jmény disidentů, máme jistě dost agentů, kteří nejsou známí jako veřejné osobnosti natolik, aby jejich šlapnutí vedle diskreditovalo celou vládní garnituru nebo politickou stranu.
Proto, ať již pánové Pilip a Bubeník jednali ze zájmu osobních či státních, klonil bych se k názoru Petra Cibulky, že šlo o zajištění mocenských pozic, i když specifikace těchto zájmů je obtížná. To je totiž jediný možný důvod, proč riskovat pověst znamé osobnosti (třeba i svou vlastní), pokud vyloučíme svazácky nezištně uvědomělou pomoc, která amatérsky riskuje pověst ČR a bezpečnost disidentů.
"Situaci na Kubě můžeme definovat jako předprivatizační období. Všichni vědí, že konec se bliží a zainteresované objekty (= hlavní v kauze potenciálně vysledovatelné zainteresované subjekty /DN) se snaží získat majetek a vliv do popřevratove doby. Nomenklaturní kádry se snaží získat co nejvíce dolarů z rozvrácené ekonomiky, kde funguje dvojí měna a dvojí trh... V této hře na komunizmus mají své zastoupení i disidenti. Opravdoví protikomunističtí bojovníci už dávno museli emigrovat nebo byli zlikvidováni. Zůstali ti, kteří nejsou do budoucna nomenklaturním kádrům nebezpeční, tzn., že jsou dostatečně "sametoví". Tyto si kubánská tajná policie (Securidad) pěstuje. Předpokládá se, že by se mohli stát budoucími politiky."
I když članek Vlastimila Podrackého (Necenzurované Noviny, 2/2001), ze kterého je citát vzat, promítá věc jen úzce ekonomicky, je velmi přesvědčivý a jeho obraz připravovaného převratu na Kubě nám výmluvně připomíná něco, co již veřejnost dlouho tušila o naší vlastní něžné revoluci. A pomalu již také není nikdo, kdo by považoval obranu nějakého jiného obrazu naší novodobé historie a obrazu našich dnešních zahraničně-politických zájmů za něco smysluplného.

Darius Nosreti

---------------------------------------------------------------
beseda 4K - cast 2
Stránky 4-koalice viz ctyrkoalice.cz