Křen pochází z jihovýchodní Evropy, ale postupně zdomácněl po celém
evropském kontinentě. Na venkově se běžně pěstuje na zahrádkách, aby byl
stále po ruce, ale často jej můžeme najít i ve volné přírodě, protože snadno
zplaňuje. Je to rostlina víceletá a může dorůst do výšky až 1 m. Přízemní listy
tvoří bohatou růžici, lodyžní listy jsou menší a přisedlé. Drobné bílé květy na
dlouhých lodyhách jsou v květních hroznech a výrazně voní. Plod je malá
nafouklá šešulka.
Nejdůležitější na křenu je samozřejmě kořen. Je dlouhý a válcovitý, na
povrchu světle žlutý, uvnitř bílý. Používá se vždy čerstvý, oloupaný a jemně
nastrouhaný - vařením ztrácí jakoukoliv cenu. Zplanělý křen bývá palčivější
než pěstovaný, který má jemnější, trochu nasládlou chuť. Dáme-li si vykopaný
křen do sklepa do písku, vydrží dlouho čerstvý. Pokud je křenový kořen vcelku,
nemá žádný zápach, to všichni dobře víme. Teprve když ho nastrouháme, tak
vyvolá slzení očí a pálí nás do jazyka a v nose.
Křen se považoval za bylinu mládí, říkává se mu dokonce český žen-šen.
Je to skutečně bylina povzbuzující a celkově posilující, jak o tom svědčí i její
obsahové látky. Křenu se přisuzují protirakovinové účinky a po celá tisíciletí
nahrazoval účinek antibiotik. Kromě velikého množství vitaminu C obsahuje
i vápník, draslík, hořčík, železo, fytoncidy a další látky.
Známe jej nejen jako léčivku, ale důležité místo má i v kuchyni. Zvyšuje
vylučování trávicích šťav, celkově zlepšuje látkovou výměnu, povzbuzuje odol-
nost organismu. Doporučuje se proto při infekčních chorobách, hlavně horních
cest dýchacích. Mathioli o něm napsal, že je silnější než ředkev, a doporučo-
val jej na vyhánění kamenů a písku. Pozor ale na předávkování! Ve větších
dávkách by mohl podráždit sliznice, a to jako léčivka i jako zelenina. K jídlu
stačí 1-2 lžíce strouhaného křenu, výborný je se strouhanými jablky.
Křen brání kvašení a plesnivění, proto se na venkově balily potraviny
do jeho velikých listů, aby vydržely dlouho čerstvé. Na kousky pokrájený se
pohazoval po podlahách, schodech nebo na prahy dveří, protože čistil dům
od zlomocných sil a odrážel zlá kouzla.
Herbář z 15. století: ...chřen má tyto moci, kdož jej stluče a nactitrobu
(nalačno) jej jí, ten dobře vychrkuje a vše mokrosti speklé v životě obměkčí
a svou horkostí vyžene. Také kdož jej na kusy rozřeže a solí potrousí a dá koni
v ovsu, nebo jinému hovadu, všechny červy ježto v břiše jsou zemrou. A to
čiň zjitra a večer, toť věz, že jest pokušeno mnohým člověkem.
Křenová placka
Jde o starý lidový předpis. Kořen křenu nastrouháme (3 díly) a s mou-
kou (5 dílů) a trochou octa smícháme v těsto. Můžeme přidat i sádlo (1 díl).
Z těsta uděláme placku, kterou pak přes plátýnko (nikdy ne přímo na kůži)
přiložíme na bolestivé místo. Necháme působit maximálně 20 minut, ne déle!
Křenová placka dráždí nervová zakončení, zvyšuje prokrvení kůže i hlouběji
položených tkání, a tím podporuje hojení a regeneraci, mírní bolest. Použí-
vá se při ischiasu, revmatických a neuralgických potížích apod. Ale pozor,
při dlouhodobějším působení by se na kůži mohl vytvořit zánět až puchýře.
Aplikace se musí přizpůsobit citlivosti pokožky. Křenové placky byly jakýmsi
lidovým předchůdcem dnešní kapsicinové náplasti - Capsicolle, která obsahuje
výtažek z pálivé papriky.
Sirup z křenu
Očištěný kořen pokrájíme, zasypeme cukrem a odtékající šťávu užíváme
jako léčivý sirup - asi 3 lžičky denně. Pomáhá při kašli a chrapotu, při jarní
únavě.
Křen proti chrapotu
Smícháme 1 lžičku strouhaného křenu, 1 lžičku medu, 1 žloutek. Užíváme
po malých lžičkách po hodině. Působí dobře proti kašli, chrapotu a nachlazení.
Křenové víno
10dkg krájeného křenu zalijeme 1 litrem červeného vína a necháme 8 dní
vyluhovat. Užíváme jej jako lék 3x denně 1 lžíci před jídlem. ...to víno žalu-
dek, moč i ledvinové kameny a písek čistí, i při dušnosti pomáhá.
Křenové chutney (čatní) k masu
Jde o indický předpis. Použijeme 40dkg strouhaného křenu, 20dkg zele-
ných rajčat, 4 cibule, 4 feferonky, 40dkg moučkového cukru, 2 lžičky tlučeného
hřebíčku, 2 lžičky mleté skořice, šálek octa. Hodně osolíme. Rajčata, feferonky
a cibuli nakrájíme, osolíme a necháme stát do druhého dne. Potom přidáme
ostatní přísady a pomalu dusíme pod pokličkou, až se všechna voda vyvaří.
Po vychladnutí dáme do sklenic a uzavřeme. Asi za 2-3 měsíce se správně
uleží. Podáváme k masům.
Jablečný křen (k vařenému masu)
Složení: 3 větší strouhaná jablka, 3 lžíce strouhaného křenu, malý šálek
masového vývaru, ocet, sůl, cukr podle chuti.
Křen se uplatňuje i v kosmetice: šťáva křenu s octem odstraňuje pihy
a jaterní skvrny: 50g strouhaného křenu zalijeme 1/2 litrem slabého 4% octa
(nebo naředíme) a necháme stát 24 hodin. Tímto výtažkem si večer omýváme
obličej - podporuje regeneraci kůže.
Průmyslové výrobky ve formě léčiv se u nás nevyrábějí.

Ida Rystonová