Pěstování a využití křídlatky

Popis
"Vytrvalá, mohutná, az 4 m vysoká bylina. Lodyha přímá, dutá, křehká, slabě rýhovaná až oblá, v horní polovině větvená. Listy řapíkaté, celistvé, celokrajné, podlouhle vejčité až vejčité, na vrcholu tupé až tupě špičaté, na bázi srdčité, až 35 cm dlouhé a 20 cm široké. Květy uspořádány v hustém lichoklase, drobné, zelenobílé, zřídka žluté, křídla květu sbíhavá po květní stopce. Kvete v VIII az IX." (Z. Pazdera)

Stanoviště
Břehy, okraje vlhkých křovin, okolí lidských sídel.

Čeleď
Rdesnovité - Polygonaceae

Zástupci rodu křídlatka
Mezi asi deset představitelů rodu Reynoutria Houtt. – křídlatka [syn. Fallopia sect. Reynoutria (Houtt.) Ronse Decraene, Polygonum sect. Pleuropterus (Turcz.) Bentham et Hooker] řadíme čtyři zástupce:

křídlatku japonskou – Reynoutria japonica, která se v Evropě vyskytuje ve dvou varietách. Je to
křídlatka japonská pravá, syn. kopinatá – Reynoutria japonica var. japonica) [Fallopia japonica (Houtt.) Ronse Decraene, Pleuropterus cuspidatus (Sieb. et Zucc.) H. Gross, Polygonum cuspidatum Sieb. et Zucc.]
a
křídlatka japonská tuhá – Reynoutria japonica var. compacta
Moldenke

křídlatku sachalinskou – Reynoutria sachalinensis (F. Schmidt) Nakai [Fallopia sachalinensi (F. Schmidt) Ronse Decraene, Polygonum sachalinense F. Schmidt]

a křížence předeslých dvou druhů
křídlatku českou – Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková (R. japonica var. japonica x R. sachalinensis) [Fallopia x bohemica (Chrtek et Chrtková) J. P. Bailey, Polygonum x bohemicum (Chrtek et Chrtková) P. F. Zika et A. L. Jacobson, Reynoutria x vivax Schmitz et Strank]

V zahradnictví můžeme koupit i křídlatku Aubertovu - Fallopia aubertii

Využití
Křídlatky jsou původem z mírného pásma Asie. Jedná se o typické invazivní rostlinné druhy, které k nám byly v 19. a 20. století zavlečeny převážně formou sazenic pro zahradnické využití. A tím jsme u prvního možného využití křídlatek.

Jde o vysoké rostliny s velkými hezky tvarovanými listy a s výraznou lodyhou připomínající v dospělosti bambusové "kmínky". V parcích a zahradách pomáhá vytvářet romantická "upravená" i "divoká" zákoutí, zazeleňuje okolí jezírek a vodních toků, nevzhledná a stinná místa, zdobí hezké zdi a ty méně hezké zakrývá, v terénu může krášlit obtížně udržovatelné okraje komunikací, zakrývat rumiště, ploty, zdi, hráze a protihlukové bariéry. Sama je dobrou překážkou prachu a hluku podél cest a průmyslových podníků. (Největší výšky a tedy i účinnosti proti hluku a prachu dosahuje druh křídlatka česká.) V porostech křídlatky si rády hrávají děti, kterým zastupuje les či džugli; houštinou křídlatky se mohou prosekávat, mohou se v ní ukrýt a suchými lodyhami se šermovat, aniž by jim hrozily nějaké modřiny. Bezdomovci si v hájích křídlatky staví své chýše.
Křídlatky byly doporučovány pro pěstování na návětrných stranách choulostivých kultur a v blízkosti semenáčků potřebujících zástin a ke zpevňování písečných dun. Pokud křídlatka roste v blízkosti vlhkých či na podzim vlhnoucích zdí, musíme si být vědomi faktu, že zastínění takových zdí vyššími bylinami či dřevinami na podzim může způsobit jejich poškození mrazem v zimě.

Hustou spletí odenků chrání půdu proti erozi.
Jedná se u všech druhů o medonosné rostliny. Zajímavé je také využívání oddenku v čínské a japonské medicíně a mladé výhonky byly doporučovány jako kulinářská zajímavost tradiční asijské kuchyně. Mírně nakyslou chutí připomínají šťovík a mohou být i za syrova přidávané do různých salátů či být okusovány dětmi. Luhováním listu křídlatky ve vodě nebo alkoholu lze získat ochranný prostředek proti plísním (sama křídlatka je velmi odolná proti nejrůznějším plísním a chorobám a prostředek lze použít i na ochranu jiných rostlinných druhů). Konzumací mladých čerstvých výhonků za syrova můžeme potlačit nežádoucí účinky kvasinek, bakterií a plísní ve střevech.

Mladé rostliny (do výšky asi 1 m) či mladé větvičky a výhonky lze použít jako čerstvé krmivo pro dobytek, králíky a morčata, pokrájené nebo pomleté jako vláknina s dodatkovými živinami do masa pro psy.

Za pozornost stojí schopnost křídlatky akumulovat težké kovy, zvláště kadmium a olovo. Mnohé jiné pokusné rostliny předčí křídlatka také v akumulaci kobaltu, arzénu, rtuti a manganu. Okyselení půdy a použití činidla EDTA významně zvýšily transter kovů z půdy do rostlin, ale zároveň snížily výnosy, a tím i celkový dekontaminační efekt. fytomeliorace kontaminovaných půd Detoxikace plochy pomocí křídlatky trvá minimálně čtyři roky, přičemž povrchové části rostlin (nať) mají být na podzim sklízeny a spalovány v podobě briket v elektrárnách a spalovnách s elektrickými odlučovači, které popílek s těžkými kovy zachytí. Popel a popílek z rostlin určených pro detoxikaci zamořené plochy je třeba uložit jako nebezpečný odpad.

Křídlatka je vynikající pro tzv kořenové čističky odpadové vody. I přirozené porosty kolem řek chrání říční vodu proti pronikajícím postřikům, hnojivům a dalším reziduím z okolních ploch (polí, luk, cest aj. Svými oddenky navážený a vypouštěný odpad rychle zpevňuje a asimiluje a díky velké listové ploše i rychle vysušuje. Její tlející listy a lodyhy vytvářejí materiál přirozeně zhutňující odpad. Díky svému vzrůstu a velkým listům dobře brání i šíření zápachu z kořenové čističky.

Křídlatka se také jeví jako perspektivní energetická plodina. Usušené rostliny lze zpracovat např. do briket. Rostliny ale musíme sklidit dřív, než se vlivem podzimního počasí začnou rozkládat, jinak jejich výhřevnost klesá.
Velké využití křídlatky vidí odborníci také v podobě aditiva při zpracování prasečí a hovězí kejdy na bioplyn a hnojivo.
Z Japonska jsou hlášeny výnosy 12 az 27 t.ha-1 (podle VÚZT). Podobných výnosů lze dosáhnout i u nás, zejména když použijeme mohutnější odrůdy a klony, např. křídlatku českou.

"Byly provedeny energetické bilance vybraných jednoletých (konopí, čirok) a vytrvalých (chrastice rákosovitá, ozdohnice čínská a křídlatka) rostlin při různých termínech sklizně (v době největšího nárůstu fytomasy, na podzim, brzy na jaře) a systému dosoušení (dosoušení na poli, studeným vzduchem, temperovaným vzduchem, nízkoteplotní sušárnou, horkovzdušnou sušárnou). Na dodatkové energetické vstupy jsou nejnáročnější konopí (18,29 GJ/ha/rok) a čirok (17,21 GJ/ha/rok), nejméně dodatkové energie vyžadovala chrastice (7,87 GJ/ha/rok). Za celé sledované období jsme zjistili největší ztráty energie (fytomasy) u křídlatky 37,8% (166,5 GJ/ha/rok) a čiroku 37,3% (100,2 GJ/ha/rok), nejmenší u chrastice 23.7% (33,O GJ/ha/rok). Největší produkci energie z plochy zajišt'uje křídlatka (v době největšího nárůstu fytomasy v průměru 440,2 GJ/ha/rok), nejmenší chrastice (140,5 GJ/ha/rok). Při systému dosoušení na poli představují celkové vstupy v průměru podle plodin a náročnosti sklizně od 3% u křídlatky až po 8,1 % u konop í z celkem vytvořené produkce energie. Obdobné hodnoty jako dosoušení na poli vykazuje dosoušení studeným vzduchem. Při dosoušení temperovaným vzduchem představují celkové energetické vstupy podle plodin v průměru hodnoty 8,5 až 13,9% z celkové produkce energie. Při systému dosoušení nízkoteplotní sušárnou se zvyšuje podíl celkových energetických vstupů na 17,O až 23% a horkovzdušnou sušárnou na 58,5 až 66,8% z celkem vytvořené produkce energie." ( www.vurv.cz )

Dík lidové tvořivost se dnes z lodyhy křídlatky vyrábějí úspěšné napodobeniny přesýpacího "hudebního bambusového nástroje" nazývaného "dešťová hůl", ve které po převrácení dlouho šumí padající perličky nebo zrnka čočky.

Ze suchých lodych lze také vyrábet ozdobné rohože na stěnu. Tyto rohože se však nehodí do extreriéru, protože působením vlhka rychle podléhají skáze.

Výskyt a nároky
Křídlatka roste od nížin až do podhorského stupně na rumištích, v křovinách, podle vod, hlavně na mokré, živné, nevápenité, humózní i kamenité pudě. Vápenité půdy nevyhledává, ale pokud někdo na současné či budoucí stanoviště křídlatky z nějakého důvodu dodá vápno (staré omítky, vápencový štěrk apod.), křídlatce to rozhodně nevadí, spíše naopak, může růst ještě bujněji. Nejlepší podmínky pro růst jsou na stanovištích s dobrou zásobou vody. Křídlatka je výrazně světlomilný rod, ale pokud se již někde rozšíří či je tam vyzazena, nevadí jí ani pozdější zastínění. Vyhledává především stanoviště na březich vod, okraje lesů nebo jejich odlesněné části, kde je vytěženo dřevo.

Pěstování
Křídlatka kvete od září do října drobnými bílými kvítky v latách - což způsobuje, že semena někdy nedozrají, proto k rozmnožování i v přírodě slouží spíše oddenky. Plantáže křídlatky jsou zakládány z oddenku, semeny se množí velmi obtížně, nejlépe na jaře, kdy začíná křídlatka rašit. Vysazují se jeden až tři odkopky na 1 m2, ale již jediná rostlina zpravidla postačuje, protože jen malé procento se neuchytí a zbývající rostliny časem okolní prostor zarostou stejně jako při větší hustotě sazenic. Křídlatka vyžaduje výživnou, dusíkatou a dostatečne vlhkou půdu s vysokou hladinou spodní vody. Mohutný kořenový systém křídlatky se rozrůstá nejen do šířky, ale i do hloubky, takže rostlina relativně snadno přežívá nepříznivé klimatické poměry. Křídlatka je také odolná vůči vymrzání.

Pokud křídlatku množíme semeny, musíme je před vysetím po dobu asi 14 dnů uchovat v ledničce při teplotě 1 °C, klíčí pak nejlépe při denní teplotě okolo 20 °C Na venkovní stanoviště se mladé rostliny přesazují, když dosáhnou výšky asi 60 cm. V prvních přibližně 3 letech nerostou křídlatky nijak "divoce", po této době se vsak chovají velmi expanzivně a zpravidla vytlačí ze svého stanoviště veškerý původní porost. Svým způsobem jde tedy o rostlinu likvidující i obtížne druhy plevele.

"Polní pokusy ukázaly, že křídlatka je odolná vůči většině chorob, ale sazenice v prvém roce rádi okusovali králíci a listům škodily mšice černé (Aphis fabae)." (VÚZT)

Náklady na pěstování (z roku 2005) viz
http://www.vuzt.cz/doc/poradenstvi/ekonomika_plodin/energet_plodiny/kridlatka.htm?menuid=400

Sestavil a doplnil: Darius Nosreti

SUPER-HOME Darius.cz - ARCHA	HOME EKOLOG Integrovaný systém textů	MATERIALY xxx	HERBAR xxx
KONOPI Konopí v medicíně	xxx xxx	DREVO Drevo, dreviny, drevite rostliny	TECHNOLOGIE Technologie obrábění dřeva