REFORMNÍ SVAZ AUTONOMNÍCH REGIONŮ JEDNOTNĚ ZA PODPORU REGIONÁLNÍCH PROGRAMŮ!

Vazeni pratele, diky neutesene situaci ve statni sprave a samosprave stojime stale pred otazkou, zda nepotrebujeme novou politickou stranu, ktera by byla autentickym nositelem snahy
- nabidnou volicum prijatelnou alternativu
- vytvorit politicke predpoklady ekonomicke a spravni reformy
- dat sanci nezavislym aktivistum, kterych se velke strany dusledne zrikaji
- posilit ulohu a vliv regionu, zvysit jejich autonomii
- implementovat a posilit prime demokracie
- posilit samospravny princip v rizeni regionu a obci

Soustredil jsem v teto zprave nektere materialy tykajici se posileni regionu, regionalnich koncepci, prime demokracie, a souhlasim, ze z nich vyplyva potreba zalozeni strany noveho typu, Strany regionalni spoluprace, jak jsme ji s prof. Zelenym nazvali a ktera je stranickym reprezentantem obecneho hnuti za regionalni autonomi. Prikladam k posouzeni petici za vznik strany ve formatu Excel. Pokud nebudou namitky, v patek zacneme sbirat podpisy.


Informace o strane naleznete od patku na
www.darius.cz/srs

Nemusim nikomu pripominat, ze hledani velkych i malych sponzoru je ukolem cislo jedna. Bez penez se o nas nikdo nedozvi.

Nastin programu dam dohromady v patek a zaslu Vam jej k posouzeni a doplneni. Budu v nem vychazet z materialu DIO, RCM, OK-PK, HZPD, HZPPD, M.Z. aj.


S pozdravem
Darius Nosreti

---

Díra v české politické scéně: Chybí politická strana

Jestliže volí 20-30% obyvatel a jestliže si dvě vedoucí strany rozdělí hlasy zhruba napůl, pak "mandát" vítěze představuje zastoupení pouhých 10-15% obyvatel České republiky. Drtivá většina národa, až 70-80%, nemá tedy žádné politické zastoupení (až na instituce se 100% účastí voličů).
To je ta zívající díra v politické scéně, která působí voličské sebezavržení a vzrůstající zavržení ČR v kastě Nové Evropy.
Pilování programů, utrácení za reklamu, prezidentská nabádání, spílání na počasí, strkání hlavy do písku - oblíbené to sporty české demokracie - nikomu přece nepomohou.
Většina občanů nenachází v politice uspokojení, nevěří ani politikům, ani stranám, a je znechucena i hospodářsko-politickou scénou. Jestliže máme volit mezi stranami A a B, které jsou v podstatě nerozlišitelné, kolaborující a ideologicky motivované, pak rozhodnutí nevolit se stává racionální. Nejde o popření demokracie a neodráží to pasivitu, ale naprostý nedostatek výběru a znechucení nad stavem věcí. Zoufalá volba nezávislých a představitelů malých, i když bezvýznamných stran, to nakonec potvrzuje.
Faktem zůstává, že bude-li nyní volit 20% nebo 100%, situace zůstane stejná: lidé jsou nezastoupeni, protože strana, kterou by volit chtěli, prostě neexistuje. Chybí právě ta strana, kterou by oněch 70% (a možná i více) občanů volit chtělo.
Čtenář se zde jistě zarazí a řekne: "Dejte nám pokoj se stranami, máme jich dost a žádná za nic nestojí." Máte pravdu.
Ale ten bezmocný a trpký pocit, že něco chybí a že takhle přece nemůže česká demokracie skončit - ten zůstává.
Všechny strany, které máme (a zatím měli) jsou ustaveny shora, na základě centrálně pojatých ideologií. Vyvážejí pak do regionů a lokalit své kandidáty, hesla, ideologie, sliby a korupci. Nejsou schopny reagovat na potřeby regionů, neodrážejí specifika lokalit, přinášejí jen cizí myšlenkové i osobní faktory, nepracují pro místo, lokalitu a region. Proto lidé zůstávají doma. Doma zůstávají ti, kteří nemají na ideologie čas, ti, kteří pracují a tvoří a chtějí pracovat a tvořit, ne žvanit. Volit někoho, koho volit nechci, je tedy horší, než nevolit vůbec. Volit proti své vůli a preferenci je konečnou degradací demokracie - přes prezidentská nabádání. Těch 70% nevoličů demokracii v ČR neničí, ale zachraňují.
Nová strana, které je zapotřebí, je stranou decentralizovaného, regionálního zastoupení, nikoli nositelem ideologického diktátu. Nepotřebuje žádné centrální programy: zájmy občanů lokalit a regionů jsou jí tím nejlepším programem. Jediným programem je tyto zájmy uspokojovat, jejich zastoupení zajišťovat a odbornost jejich realizace zaručovat. Jestliže program vzniká "dole", pak není třeba nikoho "nahoře" přesvědčovat. Strany starého typu však dělají své programy "nahoře" a celé své úsilí vyplýtvají na přesvědčování těch "dole". Všimněte si, že žádné postkomunistické hry na pravici a levici nejsou v Nové Evropě nutné.
V Nové Evropě je veškerá ekonomika, politika i kultura místní: vzniká a rozvíjí se místně, je udržována místně, ale bráněna a zastupována je celostátně, evropsky a globálně. Tedy: Mysli globálně, ale jednej lokálně.
Efektivní ustavení nové strany nemusí být ani složité, ani zdlouhavé. Není k tomu třeba ani centrální koordinace. V jednotlivých regionech se přece všichni znají, vědí co chtějí, poznají dobře, kdo je lump a kdo za něco stojí, kdo má vzdělání, schopnosti - a hlavně zápal pro regionální ekonomiku a rozvoj.
Sejdou se tedy zástupci hospodářských, vzdělávacích, zdravotních , kulturních, právních a jiných institucí regionu, nejlépe ti nezávislí, ale i straníci, kterým již leze vlastní strana krkem a zájmy regionu jim leží víc na srdci. Místní starostové, podnikatelé, aktivisté a vážení občané jsou typičtí katalyzátoři. Vytvoří si tak program pro lokalitu a region.
Spolupráce několika regionů bude nutná pro uplatnění všech plánů, které přesahují místní a regionální specifika. Spolupracující skupiny a týmy si zvolí své představitele, jakési "senátory", kteří nezastupují zájmy strany (takových politiků má ČR hromady), ale zájmy regionů. Tito lidé pak spolupracují na úrovni krajů a vyšších hospodářsko-politických celků, až "nahoru", až k volbě svých představitelů, místo představitelů stran.
Nevolit takovou stranu by pak bylo až s podivem, protože všichni někde bydlíme, někde podnikáme a někde tvoříme. Náš zájem je a musí být být lokální a regionální. Tzv. národní politika je pak odrazem těchto lokálních zájmů, nikoli zájmů "socialisticky" nadnárodních a nadregionálních. Volit proto opravdu zastupitelské straně by znamenalo volit proti sobě.
Nechci tím říci, že společnost ČR již do této fáze rozvoje Nové Evropy dospěla a že se tedy chce ujmout "vlády věcí svých". Spíše převládá občanská abdikace: "Nechte to koňovi, ten má větší hlavu.". Ale možnost vzniku skutečné Strany národního zastoupení existuje a obzvláště mladé generace by si neměly tuto příležitost nechat uniknout.
Přinejmenším ten nešťastný senát, který je tak nekompetentně diskutován stranickými politiky a ignorován občany, by získal tu správnou tvář: senátoři jsou zástupci regionů, ne stran. Senátoři jsou odpovědni svým místním voličům, ne stranám. Senát by se tak stal skutečnou a potřebnou protiváhou stranických mašinerií v Nové Evropě.
Milan Zelený

---

Mily pane Nosreti,

vidim, ze jste regionalni stranu pochopil a zaujala Vas.
Takova strana by se mela vytvaret zdola, z lokalit a regionu, ne z centra. Proto i financovani by bylo decentralizovane, regionalni. Teprve v konecne integraci pro zastoupeni v Praze by vznikla potreba financovani, ale do te doby by penize jiz prichazely z regionu.
Primou demokracii, ktera by zvysila zodpovednost politiku a snizila korupci jsem propagovalo jiz v r. 1990 - nazvali mne v novinach fasistou a ze se chci "neprimo" ujmout moci. Souhlasim, ze pro politickou praci zde podminky nejsou a nedelam si o regionalni strane zadne iluze. Ja bych osobne do niceho penize nedaval, dokud nepocitim opravdovou zmenu v mysleni lidi. Zatim jsem nic takoveho nepocitil, spise naopak. Spise jde o sitovani mistnich skupin mladych lidi, kteri by v kazdem regionu zacali primou demokracii a mistni samospravu propsazovat. K tomu zadne penize nepomohou, jen spolecenske site a sitovani.
Vas navrh Strana regionalni spoluprace je SRS (ne SRP) a zni to dobre.
Vsiml jsem si, ze k vyhledavani nepouzivate Google: proc ne?
To je zatim vse, od soboty jiz budu na UTB ve Zline.

S pozdravem,

Milan Zeleny

---

From: Jiri Polak <jiri.polak@swipnet.se>
Reply-To: d-cr@yahoogroups.com
Date: Mon, 27 May 2002 18:29:30 +0200
To: d-cr@yahoogroups.com
Subject: [d-cr] Demokracie

Pred blizicimi se volbami se zvysenou merou ozyvaji hlasy pravem
kritizujici ceskou politiku a ceskou politickou praxi. Zda se vsak, ze
se diskuse zatim nezamerila na samotnou podstatu problemu, kterou je
vsude v Evrope i jinde existujici system stranickeho parlamentarismu. V
tomto systemu je zakonodarna i vykonna moc sloucena v rukou vedeni
nejsilnejsich politickych stran. Obcane maji nanejvyse moznost volit
jednou za tri, ctyri roky jinou stranu, eventuelne sem tam se zucastnit
referenda, ale nemaji moznost bezne zaujimat stanovisko k jednotlivym
aktualnim otazkam, protoze se ve volbach hlasuje jen o komplexnich
stranickych programech. Pokud obcan tedy vubec jde k volbam, musi
odevzdat hlas pro desitky otazek najednou, i kdyz by jednotlive pro
nektere z nich nehlasoval. K tomu pristupuje neustala manipulace
sdelovacimi prostredky, ktere podavaji vetsinou informace zaujate a
zkreslene, pri cemz jine relevantni informace zamlcuji. Nazyvat tento
system demokracii je giganticky bluff. Vlada politickych stran uz
samotnou svou podstatou je primym opakem demokracie.
Obhajci tohoto systemu rikaji, ze "nikdo nic lepsiho nevymyslel, ze se
to jinak delat neda a pod." To je lez. V mezinarodni politologicke a
sociologicke literature existuje rada alternativnich modelu, pisi se
knihy a clanky a ruzne demokraticke modely se uvadeji i do praxe - a to
nejen to i v CR uz diskutovne obcanske referendum, nybrz i nekolik
jinych metod. Nastroje skutecne demokracie existuji, ale jejich
existence je pred obcany zamlcovana. Jedna se o to prorazit barieru
mlceni, ne tim, ze se zalozi nova politicka strana, nybrz ucasti v
obcanskych hnutich, ktere nakonec zmenu vynuti. Prozatim existuji uvnitr
CR dve takova hnuti - Hnuti za (polo)primou demokracii a Otevrena
iniciativa. Velke sdelovaci prostredky tato hnuti vetsinou ignoruji.
Nestoji za nimi zadne financne silne organizace ani jednotlivci, vse se
plati z vlastnich slabych prostredku. Ale jde to dopredu! Na Zapade jsou
takovych skupin desitky - a mnohem silnejsich. Je treba prestat jen
kritizovat a zacit se venovat prakticke politicke cinnosti. Jen tak lze
dosahnout zmeny.
Zdravi PhD.Jiri Polak (svedsky doktorat z politicke
vedy, ucastnik ceskeho i svetoveho hnuti
za primou demokracii)

---

Prima demokracie a obzvlaste nestranicka demokracie jsou velmi atraktivni
koncepce.
Tomas Bat'a ve Zline bylo zvolen starostou 4x a nepotreboval k tomu zadnou
stranu. Naopak porazil vsechny politicke strany totalne, obzvlaste socialni
demokraty. Lokalnim, mestskym a regionalnim zajmum neslouzi nejlepe
"strana", ktera je poplatna centralni ideologii a programu, ale duveryhodne
portfolio vedoucich osobnosti, odborniku a aktivistu nepoplatnych nikomu,
zadne strane, ale jen svym volicum. Reprezentativni demokracie vznikla v
dobe dostavniku, dnes jsme v dobe Internetu. Lide umi, mohou a maji
znalosti volit jedince, ne strany. Spolupraci jedincu nemusi svazovat
ideologie a stranicka disciplina, ale zajmy jejich volicu. Zajmy volicu na
lokalnich urovnich jsou hnaci silou demokracie. V demokracii je (mela by
byt) veskera politika mistni.
Demokracie vyzaduje presvedcene, uprimne a informovane voleni, ne
politikareni, ze strany volicu. Jestlize mam moznosti A a B a obe mi
bytostne nevyhovuji, pak je poprenim demokracie jestlize presto volim A
nebo B. V takovem pripade je lepe zustat doma a "volit" neucasti. Idealni
by byl stav, kde obcan muze legalne registrovat svuj hlas "nevolby", t. j.
"Ani jednu z predlozenych alternativ." "Vitezne" strany by si nemohly
prisvojovat "mandat", nemohly by poukazovat na "apatii" volicu, a musely by
hledat osobnosti a ne aparatciky. Reforma politickeho systemu by nastala
rychle, kdyz by 70% volicu volilo "Ani jednu". Stejne tak: kdyz se mi libi
jeden kandidat, proc musim volit celou stranickou garnituru? Kdyz se mi
libi jeden bod programu, proc musim volit i vsechny politicke nesmysly k
tomu prifarene?
Jedine reseni vidim v osvobozeni a autonomii lokalit a regionu od
stranickeho podruci. Prima volba osobnosti a jedincu na lokalnich urovnich
je realisticka. Takove hnuti "regionalni autonomie" by vytvarelo svuj
"program" zdola a kondenzovalo jej do celkove synopse spolecnych zajmu.
Nepodrizovalo by se programu vytvorenemu "nahore", lidmi, kteri o
problemech regionu vedi pramalo. Vznikla by tak "strana" bez stranickeho
programu, linie, discipliny a garnitury. Vznikla by "strana" regionalnich
zajmu, ktere maji spolecne zajmy v makroekonomickem pohledu ekonomickem i
politickem. Takova "strana" v CR chybi a predstavuje diru v nasi politicke
scene.

Milan Zeleny

---

pojem prime demokracie viz politicky slovnicek Zvonu
www.darius.cz/ag_nikola/slov_prima.html

PRIMA DEMOKRACIE
DEMOKRACIE
DEMOKRACIE 2

---

informace o zkusenostech s regionalni samospravou v Rakousku, ktere je rozdeleno na spolkove zeme (Bundesland) a dale na kraje (Kreisen). Na www-strankach zemskych vlad by mely byt i odbocky na kraje. Na www-strankach kraju a zemskych vlad by mely byt i materialy k medialnim regionalnim koncepcim.



Zdroje informaci:
0. Diplomova prace na tema zkusenosti Rakouska s regionalni politikou (v cestine)
HTTP://WWW.VOLNY.CZ/ZBYGNEW/WWW/ME/THESIS.HTM
z teto prace jsou vzaty i dalsi zdroje informaci v tomto odstavci:
1. ARTIS M., LEE N., The Economics of the European Union - Policy and Analysis, Oxford University Press, 1997, s. 192-197
2. COLE J., COLE F., Geography of The European Union, 2nd edition, Routledge, London and New York, 1997, 395 s.
3. Die Strukturfonds in Österreich 1995-99, Inforegio, 3/1997, CX-02-96-981-DE-C, 27 s.
4. JAKŠ J., Quo vadis Evropská Unie, ETC Publishing, 1998, s. 88-95
5. KADERÁBKOVÁ J. A KOL., Úvod do regionálních a správních ved, Codex Bohemia, 1996, 93 s.
6. Official Journal of the European Communities, L49 vol. 38, 4.3.1995
7. Portraits Of The Regions, Vol. 4, European Commision, Luxemburg, 1997, s. 2-55
8. ŠREIN Z., Hospodárská politika Evropského Spolecenství, VŠE Praha, 1995, s. 180
9. The European Social Fund, an overview of the programming period 1994-1999, European Communities, 1998, s. 39-53
10. WOKOUN R. A KOL., Príprava Ceské Republiky na vyuzívání strukturálních fondu, edice „Strukturální fondy" - svazek 1/98, MMR CR, Praha 1998, 81 s.
11. WOKOUN R. A KOL., Podpora regionální a municipální politiky v EU, edice „Cesta do EU, svazek c. 8, MMR CR, Praha 1998, 66 s.
12. Základní dokumenty evropské regionální politiky, MMR _R, 1997, s. 114
13. www.stránky následujících nerakouských organizací:
http://www.inforegio.org - Inforregio (European Regional Development Fund & Cohesion Fund)
? Einheitliches Programmplanungsdokument unter Ziel 2 - Steiermark, Oberösterreich, Niederösterreich, Vorarlberg
? 8th Annual Report on the Structural Funds (1996)
? 9th Annual Report on the Structural Funds (1997)
? jiné
http://europa.eu.int/ - Evropská unie
? Report on the Commission Communication on the implementation of EU regional policies in Austria, Finland and Sweden (COM(96)0316 - c4-0533/96)
? jiné
http://www.tagish.co.uk/ - Tagish Ltd.
11. www.stránky rakouských institucí:
http://www.wk.or.at/ - Rakouská hospodá_ská komora
http://www.oerok.gv.at/oerok - Österreichisches Raumordnungskonferenz (ÖROK)
? Vorschläge zur EU-regionalpolitik
? jiné
http://www.bnet.co.at/rmb/ - Regionalmanagement Burgenland GmbH
http://www.ooe.gv.at/ - Zemská vláda Horního Rakouska
http://www.noel.gv.at/ - Zemská vláda Dolního Rakouska
http://www.stmk.gv.at/ - Zemská vláda Štýrska
http://www.land-sbg.gv.at/index.htm/ - Zemská vláda Salzburska
http://www.kaernten.gv.at/akl/akl.htm/ - Zemská vláda Korutan
http://www.idv.uni-linz.ac.at/partner/atgis/tiris/tiris.htm/ - Zemská vláda Tyrolska
? Einheitliches Programmplanungsdokument unter Ziel 5b - Tirol
http://www.vorarlberg.at/Landesregierung/ - Zemská vláda Vorarlberska


Media, multimedia:
http://www.libraries.psu.edu/mtss/
http://www.sju.edu/~lees/FU- contents.html
http://lib-admin.runet.edu/guidelines.html
http://www-ninch.cni.org/ISSUES/COPYRIGHT/FAIR_USE_EDUCATION/CONFU/Multimedia.html

Klicova hesla pro hledani informaci ve vyhledavacich:
regional policy
structural policy
regional media
regionalmanagement